Asociace si klade za cíl vytvoření platformy pro vzájemnou spolupráci mezi jednotlivými dodavateli energií i dalšími subjekty. ANDE chce svou činností přispět ke zkvalitnění služeb poskytovaných na trhu s energiemi, především ve vztahu ke konečnému zákazníkovi.

Společnost A11 energie a.s. je samozřejmě signatářem Deklarace ANDE. Cílem Deklarace je kultivace trhu a podpora férového chování obchodníků při změně dodavatele elektřiny či plynu. Deklarace ANDE nastavuje standardy komunikace mezi dodavateli, jejichž definice v českém energetickém trhu dosud chybí.

Dopady pocítí především zákazníci signatářů Deklarace, kteří budou moci snadno realizovat změnu dodavatele bez zbytečných komplikací ze strany dodavatele energií.

Cenový strop je u elektřiny ve výši 6005 Kč/MWh včetně DPH, u plynu pak 3003 Kč/MWh včetně DPH (+ poplatky za distribuční služby). Každý kdo má dnes cenu za elektřinu nebo plyn vyšší, získá automaticky cenu stanovenou vládou. Není třeba nic dělat, vše zajistíme my.

Odpuštění poplatků POZE

Poplatek za obnovitelné zdroje (POZE), který je součástí státem regulované složky a činí většinou 599 Kč za každou spotřebovanou MWh elektřiny. Tento poplatek nebudou platit domácnosti ani podnikatelé od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2023.

Příspěvek z Úsporného tarifu

Jednorázový příspěvek pro rok 2022 již zákazníkům promítáme do zálohových plateb. Domácnosti s distribuční sazbou D01d, D02d a D25d dostanou 3 500 Kč. Ti, kteří mají sazbu D26d, D35d, D45d, D56d nebo D57d, získají 2 000 Kč. Na příspěvek nemají nárok domácnosti s distribuční sazbou D27d a D61d.

Energetický regulační úřad zveřejnil návrhy cenových rozhodnutí, která mají stanovit výši regulované části ceny elektřiny a plynu pro rok 2023. Dobrou zprávou je, že cenová rozhodnutí budou na podobné úrovni jako v roce 2022. Regulovaná cena plynu pro domácnosti na velké části území České republiky dokonce pravděpodobně velmi mírně klesne o cca 0,5 %, a to na distribučním území společnosti GasNet. Naopak na distribučním území Pražské plynárenské distribuce cena pravděpodobně naroste o 6 %.

U elektrické energie se regulované ceny za distribuci budou pravděpodobně zvedat podle typu sazby a jističe. U takzvaného nízkého tarifu se plánuje navýšení od 1 % do 7,5 %. U dodávky v takzvaném vysokém tarifu se plánuje navýšení až o 25 %. U některých sazeb se bude měnit i struktura poplatků. Bude se mírně snižovat cena za dodanou MWh, ale mírně se zvýší cena za stálé měsíční platby.

Rozhodnutí o regulovaných cenách energií navazuje na rozhodnutí o zastropování cen elektřiny a plynu, o kterém v říjnu rozhodla koaliční vláda. Maximální cena za dodávku silové elektřiny bude ve výši 5000 korun za MWh (6050 korun včetně DPH). Cenový strop za dodávku plynu je stanoven ve výši 2500 korun za MWh (3025 korun včetně DPH).

Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, ve středu podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele. Novela zákona má také více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách. Zákon má vstoupit v účinnost den po svém vyhlášení ve sbírce.

Zeman už dříve ocenil, že vláda přistoupila k zastropování cen elektřiny a plynu. Označil to za nejlepší řešení energetické krize. Limity považuje za přiměřené.

K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Bude také určovat rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Při mimořádné tržní situaci bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách.

Nařízení by vláda mohla podle dosavadních informací vydat 5. října. Předtím se mají 30. září sejít ministři energetiky zemí EU a jednat o dalších řešeních.

Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve řekl, že řešení cenového stropu bude stát víc než 100 miliard korun. Dodavatelé energií budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Vláda chce na financování tohoto kroku využít jak připravovanou daň z mimořádných zisků, tak i dividendy třeba ze státem kontrolované energetické skupiny ČEZ.

Nařízení o maximálních cenách bude moci vláda vydat v případě mimořádné tržní situace. Schválená novela ji nedefinuje. V důvodové zprávě k předchozí novele energetického zákona z letošního léta, kterou se zaváděl úsporný tarif pro domácnosti, vláda uvedla, že „mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení.“

Novela umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Před takovými smlouvami varuje Energetický regulační úřad. Vláda uvádí, že toto opatření má zajistit účinnou ochranu zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům kvůli nestabilitě trhů. Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce však budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například firmy. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.

Zdroj: ČTK

Speciální tarif na energie pro slabé domácnosti a některé provozy by měl být hotový a připraven k projednání nejpozději do začátku topné sezony, tedy do konce srpna. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes uvedl místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara však firmy dosud stále neznají žádné parametry připravovaných programů, vláda s nimi detaily neprojednávala.

Připravovaný zvláštní tarif na energie má podle vlády pomoci nízkopříjmovým rodinám a vybraným provozům s rostoucími náklady na energie. Zároveň má motivovat k úsporám při spotřebě.

Bartoš dnes uvedl, že nejzazším termínem pro projednání programu je začátek topné sezony. Podle něj by pomoc měla být rozdělená podle jednotlivých tříd tarifů pro plyn a elektřinu. Zároveň by měl mít motivační prvky, kdy po spotřebě určité hladiny energie by začal platit už znovu standardní tarif. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už dříve řekl, že pomoc by měla být co nejvíce adresná a nikoliv plošná, aby ji čerpaly i bohatší příjmové skupiny.

Přípravu zvláštního energetického tarifu ovšem kritizoval bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Podle něj trvá příliš dlouho a občané jej pocítí nejdříve ke konci roku. Zároveň kritizoval, že dosud nebyly podmínky programu nijak představeny.

To se nelíbí ani firmám. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara firmy dosud stále neznají parametry připravovaných programů. „Kdybych znal detaily podle jakého klíče se bude ta podpora rozdělovat a kolika firmám pomůže, byl bych mnohem klidnější. Ale my ty detaily neznáme,“ řekl Špicar.

Elektřina v dubnu podle dat Českého statistického úřadu meziročně zdražila o 30,1 procenta, cena plynu stoupla proti čtvrtému měsíci loňského roku o 44,2 procenta.

zdroj: čtk

Části zákazníků zvedne Pražská plynárenská od června ceny za plyn v průměru o 39 procent. Přitom už minulý týden rada hlavního města schválila finanční injekci pro tuto společnost v hodnotě dvou milard korun, aby si mohla před letošní zimou doplnit zásobníky na plyn.

Zvýšení ceny se dotkne domácností, které využívají ceník Standard, popřípadě produkty navázané na tento ceník. Zákazníků využívajících různé fixované cenové produkty a cenové produkty nenavázané na základní ceník se zvýšení ceny nijak nedotkne. Pro domácnost, která využívá zemní plyn na vaření v bytě s ročním odběrem 0,4 megawatthodin (MWh), se zvýší měsíční náklady o 36 korun. Pro domácnost, která využívá zemní plyn na vaření a ohřev vody v bytě s ročním odběrem čtyři MWh, se zvednou náklady měsíčně o 363 korun.

„S uvedenou změnou vyčkala společnost na konec topné sezony s cílem zmenšení reálného dopadu na zákazníky. Základní ceník Standard využívají z velké části zákazníci s malou spotřebou, používající zemní plyn například pouze na vaření, kdy zvýšení ceny nebude z hlediska celkové částky výrazné,“ uvedla Pražská plynárenská. Společnost zdražovala ceny také od 1. dubna, cenu plynu v základním ceníku vzrostla v průměru o 15,7 procenta. Předtím obdobným způsobem zdražila od 31. prosince loňského roku, a to o 7,3 procenta.

Opozice úvěr kritizuje

Financování Pražské plynárenské je v Praze velmi žhavé téma. Radní odsouhlasili, že si může vzít úvěr ve výši dvou miliard. A vedle souhlasu s půjčkou poskytli společnost i takzvané Patronátní prohlášení, které vyžadují při poskytování úvěru některé banky.

Opozice však její rozhodnutí kritizuje. V Pražské plynárenské není podle ní dlouhodobě něco v pořádku, proto kritizují nejen její vedení, ale i vedení metropole. „Byli jsme ubezpečováni, že je firma vedena správně, a že tato městská společnost přispěje do rozpočtu našeho města minimálně částkou půl miliardy korun, tak jak tomu bylo zvykem v minulých letech. Nyní ale vidíme, že opak je pravdou a máme schvalovat půjčku,“ řekl šéf zastupitelů ANO Ondřej Prokop.

Koalice na to namítá, že se jedná pouze o rámcovou smlouvu o úvěru, který nemusí Pražská plynárenská vyčerpat. „Zástupci společnosti totiž jednají s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR o možnosti zapojení státu do financování nákupu plynu i jeho garancí,“ vysvětlil radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09). Podle něj je Pražská plynárenská stabilní a finančně zdravá společnost. Dvě miliardy korun z úvěru poslouží na doplnění zásobníků před příští zimou.

„Nejedná se tedy peníze, které bychom potřebovali na provoz společnosti, ale jsou to peníze na zásoby, kterými bychom měli disponovat. A pokud chceme mít těchto zásob dostatek, musíme začít zásobníky doplňovat co nejdříve. Květnový termín je ale nejzazší,“ uvedl mluvčí plynařů Miroslav Vránek.

Ceny zemního plynu vzrostly v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině více než desetkrát. Zajištění další zimní sezony bude tedy výrazně dražší. Pražská plynárenská je jedním z největších dodavatelů energií v České republice, plynem a elektřinou zásobuje přes čtyři sta tisíc odběrných míst.

Roman Kořínek a Jitka Kačánová